Poválečná činnost střediska započala už 2. 6. 1945. Do skautu se tehdy hlásilo na 700 zájemců. prvním, střediskovým vedoucím byl Josef Dostál – Robin.
Vznikly dva dívčí a čtyři chlapecké oddíly, k tomu dvě smečky vlčat a roj světlušek. Chlapecké oddíly byly tyto: 1. oddíl „Synové slunce“, 2. oddíl „Zlatý blesk“, 3. oddíl „Strážcové ohně“ a 4. oddíl „Tichý mokasín“.
-Na navrácené chatě na Budislavi se v červenci 1945 konala oblastní lesní škola pro nové vůdce.
Rok 1946 byl ve znamení skautských akcí pro veřejnost – pálení čarodějnic na náměstí, sázení lípy míru v oseckém údolí nebo skautská výprava.
Roku 1948 započaly snahy začlenit skauty pod jednotnou mládežnickou organizaci a následoval veliký úbytek členů – toho roku se uskutečnil už jen jeden společný chlapecký a jeden dívčí tábor.
Poslední tábor proběhl v roce 1949 v nízkých Tatrách pod vedením Širchána.
Definitivní konec skautingu v Litomyšli s procesem s rektorem Stříteským v r. 1950. Studenti, kteří později v rámci tohoto monstrprocesu stanuli před soudním tribunálem, byli většinou členové skautského hnutí, kteří s nelibostí sledovali snahy o jeho začlenění do ČSM (Československý svaz mládeže) a nárůst vlivu komunistů po únoru 1948 na veškeré politické i společenské dění, včetně chodu škol. Někteří studenti podobného smýšlení se začali sdružovat do nevelkých skupinek, ve kterých si vzájemně sdělovali své pocity a názory na situaci a kde se pokoušeli plánovat možné postupy jak oslabit a narušit absolutní moc KSČ a jí podřízeného ČSM.
Foto: nedatované foto z dívčího skautského tábora z poválečného období.
Rubriky